Rozhovorek s Av

2. dubna 2007 v 19:24 |  ←rozhovory

Jaká jsi byla ve škole?
Úplně obyčejná holka, co chodí do normální školy. Žádná šprtka. Neměla jsem maléry, ale taky jsem často nedávala pozor. Spíš mě bavilo si donekonečna povídat. Takže jsem si to bez povšimnutí učitelů užívala. Patřila jsem do bandy teenagerů, co chodili na parties a věčně zaspávali, ale mimoto jsem taky zpívala.

Měla jsi vždycky jasno v tom, co chceš dělat?
Můj sen byl odjakživa jasný - zpěvačka. Prozpívávám se životem a to prostě miluju. Když jsem vyrůstala, zpívala jsem, kde se dalo. V klubech, na různých akcích, ve škole, v kostele, kdekoliv. Ovšem kupodivu jsem se taky chtěla stát policistkou. Myslela jsem si, že moje poslání je protivný polda!

Podporovala tě škola ve tvých snech?
Učitelky věděly, že chci zpívat, protože jsem chodila do sboru. Ale nemyslím si, že by si uvědomovaly, jak to vlastně mám. Ve škole nebyla žádná poradna pro kariéru, takže nikoho moc nezajímalo, co chceš dělat. Když už se někdo zeptal, řekla jsem pravdu. Když mi to chtěli rozmlouvat, naprosto jsem vypnula! V takových chvílích si musíš věřit.

Kdo ti dával odvahu?
Kamarádi byli skvělí, vždycky se na mé vystoupení přišli podívat. Největší podporu jsem ale nacházela v rodině a managementu. Chovali se neuvěřitelně. Je strašně důležité mít kolem sebe lidi, kteří v tebe věří stejně jako ty sama, protože existují chvíle, kdy se o ně potřebuješ opřít. A můžu říct, že oni nikdy nezklamali.

Jak jsi vplula do pravidel hudebního showbyznysu?
Po pravdě, nějaké záležitosti kolem byznysu mi unikly a byla jsem z toho pěkně zmatená. To je taky jeden z důvodů, proč vedle sebe musíš mít lidi, na které je spoleh, podporují tě a jednají narovinu. Dělají rozhodnutí v můj prospěch a já vím, že je to tak správně.

Co když narazíš na odmítnutí?
Měla jsem štěstí, každý mě vždycky chtěl slyšet zpívat, takže nebylo třeba řešit moc případů odmítání. Každopádně musíš zůstat pozitivně naladěná k jakémukoliv úspěchu ve svém životě - prostě ze sebe smeť všechnu negativitu.

Proč myslíš, že tě potkal takový úspěch?
Od začátku jsem všechno říkala napřímo, snažila se o vstřícnost a dávala najevo "taková jsem, cítím se šťastně a chci taková i zůstat". Takhle jsem se otitulovala a pak se nikdo ani nepokusil nastylizovat mě do popové princezny. Věděli, že do toho nepůjdu, nebyla bych to já.

Jak na tebe ostatní reagují teď, když jsi slavná?
Zůstávám v kontaktu se svými přáteli, ti se nezměnili. Ale nemám si co říct s nikým, kdo se mnou není v pohodě. Pokud mě někdo pomlouvá nebo kritizuje, ignoruju ho. Když se budeš zabývat maličkostmi, nezbude ti čas na ostatní, důležitější věci.

Je tvůj život takový, jaký sis ho vysnila?
Na patnáctiletou holku se to všechno událo děsně rychle. Podepsala jsem smlouvu, natočila první desku a pak to vylítlo a explodovalo... Velká změna a obrovská zkušenost, ale musím říct, že si to užívám. Žiju svůj sen. Je to tvrdá práce a někdy jsem ze všeho strašně unavená - ale toužila jsem po tom, tak to mám:-). Stát se zpěvačkou stálo za to.

Naučila ses vypořádat se s kritikou?
No... bez ní to nejde, tak jsem s tím dopředu počítala a doufám, že už mě žádná kritika nerozhodí. Nic moc proti tomu nezmůžeš, takže jediné, co ti zbývá, je připravit se na nejhorší. Hlavně se nenechat rozčílit každou špatností, kterou o tobě řeknou.

Poraď něco holkám, které chtějí dosáhnout svého snu.
Bude to znít tvrdě, ale... Není nic platné jen sedět v pokojíčku a snít. Zhmotni své představy a zkus je realizovat. Je to jediný způsob, jak dát o sobě vědět. Nesnaž se být za každou cenu jiná, prostě buď, jaká jsi. Vytěž ze své jedinečnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsi tu??

ano
ne :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama